Mexická válka s drogovými kartely  2006-2010

Mexická válka s drogovými kartely 2006-2010


I. Úvod

Mexiko je s téměř 2 miliony km² patnáctý největší stát světa, rozprostírající se na jihu Severní Ameriky. Pro srovnání to je zhruba 25x více než rozloha České republiky. Počtem obyvatel převyšujícím 113 milionů se Mexiko řadí na jedenácté místo nejlidnatějších zemí na světě. Podobná umístění ve vztahu se světem ovšem Mexiku patří i podíváme-li se na makroekonomické ukazatele stavu jeho ekonomiky. Roční nominální mexické HDP v roce 2010 již přesáhlo 1 bilion amerických dolarů. Přepočtem podle parity kupní síly se dokonce Mexiko dostává nad 1,5 bilionu dolarů, což ho světově řadí na 12.místo.[1] Právem se tedy Mexiko řadí mezi rozvojové mocnosti a není náhodou členem skupiny G20, kterou by mělo v roce 2012 dokonce hostit.[2]

Existují však parametry, ve kterých se Mexiko nepodobá ani trochu vyspělým státům, ale spíše se řadí mezi ty nejméně vyspělé. Jedná se o všudypřítomnou korupci a kriminalitu. V žebříčku Transparency international sestaveného podle výskytu korupce Mexiko uzavírá první stovku států, za Mexikem už jsou převážně jen africké, asijské a některé jihoamerické státy. Ale i některé latinskoamerické státy jsou na tom ohledně korupce lépe. Například Peru, Kolumbie, Salvádor a Guatemala.[3] Toto poměrně překvapivé srovnání indikuje vážné nedostatky v mexické státní správě. Dalším vážným problémem po korupci je kriminalita
a především kriminalita spojená s drogami. Tyto problémy spolu úzce souvisí, což
si vysvětlíme dále.

Obchod s drogami v Mexiku zajišťují drogové kartely, které již fungují nějakou dobu, ale jejich velký vzestup nastal až v 90tých letech, potom co převzaly iniciativu, kterou do té doby měly kolumbijské kartely Medellín a Cali. Ty byly poraženy spojeným úsilím USA
a Kolumbie. Mexické kartely se chopily příležitosti a začaly z Kolumbie a dalších okolních zemí převážet drogy především směrem do USA, s kterými má Mexiko hranici dlouhou okolo 2500 km. Přestože je tato hranice velmi dlouhá, jednotlivé kartely spolu soupeří o trasy, kterými jsou do USA drogy převáženy. „Mexiko je hlavním producentem a dodavatelem na americký trh heroinu, metamfetaminu a marihuany, a je hlavní tranzitní zemí až pro 90% kokainu, prodaného ve Spojených státech.“[4] V posledních letech se boj mezi jednotlivými kartely, a také mezi kartely a mexickou vládou, významně přiostřuje.

Podstatným okamžikem byl nástup prezidenta Felipe Calderóna do funkce v posledních dnech roku 2006. Jedním z jeho prvních kroků bylo nasazení armády k boji proti kartelům.[5] Tento boj byl příznačný i pro následující roky. Zároveň s tím také razantně vzrostlo násilí mezi jednotlivými narkomafiemi. V důsledku těchto dvou jevů začal masivně narůstat počet obětí drogových bojů, který bývá mezi lety 2006 a 2010 nejčastěji vyčíslován na zhruba 35 000 obětí, přičemž každý rok můžeme oproti předchozímu toku sledovat zřetelný nárůst. Mexický prezident Calderón charakterizoval rok 2010 jako „rok extrémního násilí“, protože v něm se počet obětí drogové války vyšplhal až na 15 273. Z toho přibližného čísla obětí minulých čtyř let tvořily téměř 90% exekuce, šlo tedy o téměř 31 000. Exekuce jsou vlastně cílené vraždy, při kterých je obvykle daná osoba unesena a pak z blízkosti střelena do hlavy. Dalších něco málo přes 3000 lidí zemře při přestřelkách.[6]

S bojem proti drogovým kartelům Mexiku aktivně pomáhají USA. V roce 2007 se sešli mexický prezident Calderón a americký prezident Bush, kteří se dohodli na větší společné spolupráci v boji proti drogovému pašeráctví. Podle místa jejich schůzky se tento projekt nazývá Mérida Initiative a zahrnuje především finanční podporu Spojených států Mexiku v boji proti drogovým kartelům.

 

II. Mexické drogové kartely a jejich boje mezi sebou

Postavení jednotlivých kartelů je v čase poměrně proměnlivé a především v roce 2010 se udály velké zvraty. V roce 2008 v Mexiku operovalo podle vládních údajů 7 drogových kartelů. Hlavními kartely byla trojice: Sinaloa, Juárez kartel a Gulf (Zálivový kartel). Tyto všechny jsou přítomny na rozsáhlých územích Mexika. Mezi další kartely patřili kartely z Tijuany, z Colimy, z Oaxacy a Valencia kartel.[7] K těmto jmenovaným kartelům je však třeba ještě přiřadit různé násilné skupiny, pracující pro ty největší kartely a určených k likvidaci konkurence. Pod Gulf kartel patřily dvě významné odnože: La Familia Michoacana a Los Zetas. Obě tyto skupiny byly extrémně násilné a zaměřené na likvidaci konkurence Gulf kartelu, tedy hlavně Sinaloa kartelu. Prvně jmenovaná La Familia se osamostatnila v roce 2006 a začala sama ovládat trh s drogami ve státě Michoacana. Los Zetas je elitní militantní uskupení výborně vyzbrojených žoldáků, z nichž někteří patřili mezi elitní jednotky mexické armády, kteří fungovali až do roku 2010 jako hlavní síla Gulf kartelu a bojovali proti Sinaloa kartelu.[8] Jako odpověd proti Los Zetas, tehdy složce Gulf kartelu, založil Sinaloa kartel vlastní bojové těžce vyzbrojené uskupení zvané Los Negros. Další vražednou skupinou Sinaloa kartelu byla formace kontrolovaná čtyřmi bratry, Beltrán – Leyva kartel.

V roce 2010 ale nastal velký obrat této situace, kdy spolu soupeřili především Gulf kartel a Sinaloa kartel pomocí svých ozbrojených skupin. V únoru 2010 se totiž spolu Gulf kartel, Sinaloa kartel a La Familia spojili a zaútočili společně na Los Zetas, bývalé spojence Gulf kartelu. Tato aliance se nazývá Carteles Unidos. V březnu začali pomocí plakátů obviňovat Los Zetas z vraždění, únosů a znásilňování.[9] Drogovým kartelům totiž jde
o podporu veřejnosti, proto používají i takovéto kampaně. Ovšem taková snaha působí mnohdy poněkud pokrytecky a negativní kampaň z obou stran zřejmě příliš na popularitě nepřidá ani jedné straně, zvlášť když je vše doprovázeno násilím. Proti Carteles Unidos
se s Los Zetas spojili Beltrán-Leyva kartel (bývalý spojenci Sinaloa kartelu), Juárez kartel
a Tijuana kartel. Důsledkem tohoto rozsáhlého konfliktu je dosud největší počet obětí za minulý rok a podobně chmurné předpoklady do budoucna, protože boje stále pokračují.

 

 

III. Vliv drogových kartelů

Je naprosto nepochybné, že drogové kartely mají v Mexiku ohromný vliv. Ten proniká napříč státní správou, policejními složkami i armádou. Každým rokem je zaznamenáno několik desítek případu dezerce. Pro mexické speciální jednotky je velmi výhodné přidat
se jako žoldáci do složek drogových kartelů, protože ty jim mohou nabídnout až 3x tak velký plat, než jaký měli dříve.[10] Roční výdělky mexických kartelů byly již v roce 2006 odhadovány na částky mezi 8-25 miliardami dolarů.[11] Je pak jasné, že si mohou dovolit koupit ve státní správě, koho chtějí. Míra korupce v Mexiku je díky tomu opravdu velká.

Ovšem Mexiko není jediné, které nese vinu zato, že si neumí s drogovými kartely poradit. Spojené státy mají také svůj podíl viny. Jisté je, že kartely potřebují zbraně, aby mohli bojovat mezi sebou i proti vládním složkám a do Mexika jich takto míří každoročně tisíce až desetitisíce. Odhaduje se, že až 90% jich přitom pochází z USA.[12] Z tohoto pohledu USA situaci opravdu neprospívá. Navíc pokud by lépe hlídali vlastní hranici s Mexikem, třeba by i problém s drogami v USA nebyl tak velký a zisky mexických kartelů nižší. Mexické kartely samozřejmě mají své buňky i v USA. Ty se starají o převoz drog a jejich místní distribuci. Znovu pokud by policejní složky fungovali lépe, možná by byl problém menší, proto nelze za problém drogových kartelů vinit jen mexickou vládu. Navíc fenomén vlivu drogových uskupení v Jižní Americe je dlouhodobý a dlouhodobě způsobený tím, že mají vysoké zisky z prodeje drog v USA.

 

 

IV. Závěr

Nejdůležitějším trendem mexické drogové války je stále se zvyšující počet obětí
a stupňující se násilí. Mexická válka připravila již o život desítky tisíc lidí.  Zároveň je situace mezi kartely čím dál vyostřenější a hodně zamotaná. V jednotlivých uskupeních se bojuje o vedení, občas rozvíří tuto situaci zatčení nějakého člena vedení, nebo jeho smrt. Dále byl rok 2010 překvapivý přeskupením spojenectví mezi kartely a začátkem nové války mezi těmito skupinami. Bude zajímavé nadále sledovat vývoj těchto bojů, jak dlouho vydrží spojenectví Carteles Unidos a kdo bude nakonec úspěšnější.

Čím naopak minulý rok překvapivý nebyl? Tím, že ať vlády dělají cokoliv, nedokáží
si s drogovým obchodem a narkomafiemi poradit. I když se náhodou povede někoho zatknout, vliv na drogový obchod je naprosto marginální. Vezmeme-li do úvahy analogii, kdy se v 90tých letech povedlo zlikvidovat kartely v Kolumbii a toho okamžitě využily kartely v Mexiku, můžeme konstatovat, že i když se povede zničit některý drogový kartel, boj s narkomafiemi zdaleka nekončí. Roli padlého vůdce nahradí nový vůdce. Teritorium padlého kartelu s radostí zabere jiný kartel, obzvlášť v tak vysoce konkurenčním prostředí, jaké panuje v drogových obchodech v Mexiku. Občas může situace vypadat obdobně jako, když bojujete s hydrou. Té když je useknuta hlava, narostou ji další dvě. Pak tento boj prostě musí působit neefektivně a marně, protože zkrátka marný je.

Pokud tento boj nelze vyhrát, jaké lze hledat řešení, které přinese jeho ukončení? O co se vlastně bojuje? O drogy? A proč? Mexické kartely se jen snaží uspokojit poptávku, která po drogách jednoduše v USA a jinde ve světě existuje. Budou-li poraženy, nabídku samozřejmě zajistí někdo jiný. Můj oblíbený americký kongresman Ron Paul, který i potvrdil kandidaturu do republikánských prezidentských primárek 2012, již velmi dlouho zastává názor, že by se měly drogy zlegalizovat a já s ním plně souhlasím. V první prezidentské debatě o republikánskou nominaci byl opět na tuto problematiku dotázán. Vyjádřil názor, že to, že bude třeba heroin v obchodech, přece neznamená, že si ho hned všichni začneme kupovat. Stav, kdy jsou drogy zakázané, žádným lidem nijak neprospívá. Je s nimi spojené obrovské množství kriminality a zcela zbytečné výdaje. Ať už se jedná o výdaje na přeplněné věznice, nebo na potírání kriminality. Tím že je poptávka po drogách značně neelastická (nezávislá na ceně), případná legalizace a dramatické snížení cen drog, v důsledku zvýšené nabídky vyvolané legalizací, nutně neznamená jejich zvýšenou spotřebu. Jediným podstatným dopadem by byl přesun peněz z kapes kriminálních narkomafiánských živlů vysokými spotřebními daněmi a daněmi z příjmů do státních rozpočtů. Nyní všechny příjmy z prodeje drog hromadí úzká skupina drogových kartelů a narkomafií. Těžko říci komu tento stav prospívá, ale určitě ne obyčejným lidem. Zakázání drog a tvrzení ochraně společnosti vyznívají pokrytecky, vzhledem k daleko horšímu vlivu již legálně prodávaných drog, alkoholu a cigaretám. Boj s drogovou kriminalitou se nedá zhodnotit jinak než jako zcela marný a pro společnost škodlivější než tolik obávaná legalizace drog. Mexické drogové kartely z tohoto stavu věcí těží a vydělávají na něm stovky miliard korun ročně.

 

Psáno 15. května 2011


[1] Central Intelligence Agency : The World Factbook [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. www.cia.gov. Dostupné z WWW: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mx.html>.

[2] Urgent: Mexico to host G20 summit in 2012. Xinhua News Agency – CEIS [online]. Jun 27, 2010, -, [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com/docview/521592263?accountid=16531>.

[3] Transparency international [online]. 2010 [cit. 2011-05-09]. Http://www.transparency.org. Dostupné z WWW: <http://www.transparency.org/policy_research/surveys_indices/cpi/2010/results>.

[4] Seelke, Clare Ribando. Mexico-U.S. Relations: Issues for Congress. Congressional research service, 15.2.2011. s.3. Dostupné z WWW: <http://opencrs.com/document/RL32724/2011-02-15/>

[5] WEINBERG, Bill. Guns: The U.S. Threat to Mexican National Security. NACLA Report on the Americas [online]. 2008, 41, 2, [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com/docview/202682202?accountid=16531>. ISSN 10714839.

[6] SIDDIQUE, Haroon. Mexico: Drug wars have killed 35,000 in four years. The Guardian [online]. Jan 13, 2011, [cit. 2011-05-14]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com/docview/838713828?accountid=16531>. ISSN 02613077.

[7] Cook, Colin W. Mexico’s Drug Cartels. Congressional research service, 25.2.2008. s.1

[8] Drug criminals block roads in Mexico. CNN [online]. Březen 19, 2010, [cit. 2011-05-14]. Dostupný z WWW: <http://articles.cnn.com/2010-03-19/world/mexico.violence_1_zetas-gulf-cartel-nuevo-leon?_s=PM:WORLD>.

[9] Cartels, military battle for public acceptance. McClatchy – Tribune Business News [online]. Mar 28, 2011, [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com/docview/858792919?accountid=16531>.

[10] MOORE, Gary. NO MAN’S LAND: The Mystery of Mexico’s Drug Wars. World Affairs [online]. 2011, 173, 5, [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com/docview/822100295?accountid=16531>.

[11] Cook, Colin W. Mexico’s Drug Cartels. Congressional research service, 25.2.2008. s.5

[12] WEINBERG, Bill. Guns: The U.S. Threat to Mexican National Security. NACLA Report on the Americas [online]. 2008, 41, 2, [cit. 2011-05-09].  Dostupný z WWW: <http://search.proquest.com/docview/202682202?accountid=16531>. ISSN 10714839.