Mediální blud o pozitivech EU

Mediální blud o pozitivech EU


Dnes vyšel na idnes.cz článek s názvem: „Díky EU k nám proudí investice, život se ale zlepšuje pomalu.“

První odstavec článku zněl: „České ekonomice členství v Evropské unii jednoznačně pomohlo. Před deseti lety u nás začaly masivně investovat zahraniční firmy a příjmy Čechů se začaly blížit starším členským zemím. Ještě rychleji než platy ale rostly ceny.“

To je neuvěřitelně rozporné tvrzení. Pokud by ceny rostly rychleji než platy, to by znamenalo, že reálná mzda Čechů za dobu členství v unii klesala. Tak jak tedy členství v EU české ekonomice pomohlo, když klesala reálná mzda?

Naštěstí reálná mzda od té doby neklesala, ale do roku 2008 docela výrazně rostla, během krize stagnovala a poté mírně klesala a to především v posledních dvou letech.

Nechme rozbor vývoje mezd stranou. Zajímavá je ta nastíněná příčinná souvislost, že vstup do EU přinesl ČR zahraniční investice, a tím naší zemi jednoznačně pomohl. Zahraniční investice nejsou jednoduchá a jednoznačná záležitost, především je-li jich docíleno vládním lákáním velkých zahraničních firem na všemožné výhody, které se u nás provozovalo.

Velkou nevýhodou je, že se nedá přesně spočítat dopady takových investic. Nevěřte číslům o tom, kolik takové investice přinesly pracovních míst, nebo kolik se vrátilo z investičních pobídek peněz zpět do státního rozpočtu.

Obecně se dá tvrdit, že jsou zahraniční investice prospěšné, zvlášť u méně vyspělého státu. Zahraniční firmy přinesou své know-how a vyšší produktivitu práce, které se místní pracovníci musí přizpůsobit. Zahraniční firmy by ale neměli dostávat žádnou zvláštní podporu, a tím neférovou výhodu proti domácím subjektům. Jak odnesou domácí subjekty situaci, kdy do země přijde do jejich odvětví zahraniční subjekt a dostane několikaleté daňové prázdniny, to už nikde ve statistikách započítáno není. Stejně jako, kolik lidí kvůli tomu přijde v domácích podnicích o místo.

Nakolik je pravdivé tvrzení, že vděčíme za zahraniční investice EU? Určitě je nesmysl tvrdit, že investice začaly před 10ti lety se vstupem ČR do EU, když hlavní boom přímých zahraničních investic do ČR přišel už na přelomu tisíciletí, od roku 1998 do 2002, což lze vidět na přiloženém grafu.

přímé zahraniční investice čr

V roce 2005, tedy rok po vstupu do EU, opět vystoupaly investice na úroveň roku 2002, ale pak začaly klesat a to ještě před příchodem hospodářské krize, která pak investice u nás umrtvila na úroveň poloviny devadesátých let.

Někteří, kteří vidí evropskou integraci jako spásu, říkají, že jsme potřebovali, aby svět pochopil, že tu komunismus opravdu skončil a už tu máme standardní parlamentní demokracii a soutěž demokratických politických stran. Abychom zvýšili svou prestiž, museli jsme se stát členy EU. Podle mě se přesně tohle ale událo už v roce 1999 se vstupem do NATO. Tím jsme se přece přidali do té organizace, která za studené války vymezovala svobodný svět. Do té organizace, která vymezovala Západ. My k Západu patřili už od roku 1999, ne od roku 2004 a je to podle mého názoru vidět i na těch zahraničních investicích.

Do EU jsme se klidně mohli rozhodnout nevstoupit, podobně jako se rozhodli nevstoupit Norové, Islanďané nebo Švýcaři. Velmi pochybuji o tom, že bychom bez EU přišli v letech 2004-2014 o nějaké výrazné množství investic.

Firmy oslovené a citované v článku na idnes.cz se shodují, že hlavní výhodou EU je konec celních bariér. Ale proč bychom měli mít v Evropě celní bariéry, ať už s EU nebo bez EU? Bývalo stačilo přidat se ke státům Evropského sdružení volného obchodu a připojit se k Evropskému hospodářskému prostoru. Norsko a Island přece se státy EU taky žádná cla nemají a dokonce je nemají ani se spoustou dalších států, se kterými je naopak EU zavedena má.

Těžko však od zástupců firem můžete očekávat takové politické úvahy. Proto ale nemá skoro ani smysl takové mediální bludy číst.