Jak Cameron prohrál boj o reformu EU

Jak Cameron prohrál boj o reformu EU


Britský premiér David Cameron dnes v projevu představil své návrhy na reformu EU, které zároveň poslal dopisem předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. O jeho obsahu již informoval Roklen24. Zatímco z evropských institucí se ozývají hlasy, že některé návrhy jsou vysoce problematické, doma Cameron čelí silné kritice, že nepožaduje ani zdaleka dost.

Při hodnocení současných návrhů je dobré se vrátit v čase a pustit si zásadní evropský projev Davida Camerona z ledna 2013, kde představil svůj plán na uspořádání britského referenda o členství v EU. Mluvil tehdy o potřebě fundamentální, dalekosáhlé změny Evropské unie, jestli má Velká Británie zůstat její součástí. Současné britské požadavky rozdělené do čtyř okruhů nic takového ani zdaleka nepřipomínají. Je to slabý odvar proti oprávněným očekávání britské veřejnosti, mělká snaha získat od evropských partnerů alespoň něco a pokusit se zachovat si před vlastními občany tvář.

Reforma EU za reformu eurozóny?

David Cameron se zároveň snaží prezentovat své návrhy jako snahu o zlepšení fungování celé Evropské unie, aby z ní byl opět prosperující spolek. To se týká především apelu na odstranění přehnané administrativní zátěže a návrhu na zavedení možnosti skupiny států blokovat škodlivou unijní legislativu. Think-tank Open Europe informoval o průzkumu německého institutu Forsa, že 64 % Němců podporuje tento britský návrh. Merkelová se obecně vyjádřila, že sdílí britskou starost o konkurenceschopnost EU a přeje si setrvání Británie v Unii. Lze tedy očekávat snahu se dohodnout.

Britský ministr financí George Osborne ve své berlínské řeči pohrozil Merkelové, aby Británii dala reformu EU, jestli chce zachránit euro. Změna smlouvy je totiž nutná i k dokončení změn eurozóny, aby získala funkční podobu. Německo, Francie i předseda EK Jean-Claude Juncker vidí jako nutné vytvoření společné fiskální unie, jestli nemá být jednotná měna zničena příští dluhovou krizí. Británie by takovou změnu blokovala v případě, kdy nebudou splněny její současné požadavky.

Pružná unie svobodných států místo stále těsnější unie?

Čím dál pevněji spojená EU je dosavadní mantra a hnací motor evropské integrace. Byla zanesena už do Římské smlouvy z roku 1957 zakládající tehdejší Evropské hospodářské společenství. Cameron si představuje pružnou unii svobodných států, které nebudou nuceny se stále více integrovat. Výsledkem má být vícerychlostní Evropa, kde spolupráce probíhá na bázi dobrovolnosti.

V tomto je v britských návrzích největší kámen úrazu. Evropská unie není založena na dobrovolnosti, ale na hlasování a od lisabonské smlouvy i na hlasování, ve kterém větší skupina států zastupující více občanů EU může přehlasovat menší skupinu států. David Cameron na tom nenavrhuje nic změnit. Místo toho jen navrhuje symbolický opt-out z pokračující integrace a z předávání dalších pravomocí Bruselu. Reálně toho bez změn ve smlouvách ale nemá, jak dosáhnout a Britové budou i v budoucnu čelit rozšiřujícím se legislativním zásahům Bruselu do své suverenity.

I kdyby se podařilo nějaký opt-out ze stále těsnější unie ukotvit do smluv, nijak by to nezměnilo současnou situaci Británie v EU a tisíce norem v mnoha oblastech, kterými už nyní evropské právo zatěžuje a omezuje život a podnikání v Británii.

Snižování administrativní zátěže? Věčný evergreen

Apel na Evropskou komisi, aby administrativní zátěž řešila, už v minulosti k žádným výsledkům nevedl. Mezi cíli to měli již obě předchozí Barrosovy Evropské komise. V roce 2007 byla k tomu účelu vytvořena skupina na vysoké úrovni pro snižování administrativní zátěže. V průběhu let vydali mnoho doporučení, z nichž ani jedno stejně sítem evropské byrokracie neprošlo. Finální zprávu tato tzv. Stoiberova komise vydala v roce 2014, kdy následně byla Junckerem rozpuštěna a žádné z doporučení zatím nebylo přijato.

Britská vládní studie, která se snažila zhodnotit administrativní zátěž evropské legislativy v Británii, vyčíslila tuto hodnotu na 33,3 miliardy liber (1,84 % britského HDP) ročně. I kdyby Evropská komise měla začít tuto zátěž nějakým zázrakem snižovat, trvalo by ji to zřejmě desetiletí a čelila by přitom mnoha tlakům a celý proces by snadno mohl blokovat i Evropský parlament. Je to spíš věc z říše snů.

Euroskeptická veřejnost jasně požaduje konec nadvlády evropského práva. Jedním ze smysluplných řešení administrativní zátěže je, aby parlamenty jednotlivých zemí mohly tyto normy rušit, nebo alespoň samy jejich rušení v Unii navrhovat. To ale Cameron nežádá.

Tvrdá kritika Camerona od zastánců Brexitu

Výzkumníci kampaně „Vote Leave“ za vystoupení Británie z EU spočítali, že se Cameron stihl, od doby kdy se ujal vedení Konzervativní strany, vzdát již 92 % svých slibů ohledně reforem EU. Co všechny ty pravomoci, které chtěl Bruselu vzít a vrátit je Británii? V současných požadavcích z nich nenajdete téměř nic.

Další těžkou chybou dle nich je, že Cameron začal vyjednávat pozdě. Nejen, že vyjednávání komplikuje migrační vlna, která bude hlavním tématem všech summitů. Již je jasné, že žádná změna smluv do referenda nebude. Sám Cameron k tomu říká, že bude stačit odhlasovaný záměr změn na Evropské radě. U věcí jako je kontrola migrace uvnitř EU a omezení vyplácení sociálních dávek občanům EU, ale hrozí, že i kdyby je schválila Evropská rada, mohou být smeteny ze stolu Soudním dvorem EU. Ten již dříve rozhodl, že podobná politická prohlášení nemají žádnou právní závaznost. Dokonce je to dost pravděpodobné u takovýchto změn, o kterých předseda Evropského parlamentu Schulz už stihl prohlásit, že jsou nelegální.

Dominic Cummings, ředitel Vote Leave, pro list The Financial Times říká: „Co Cameron žádá, jsou triviálnosti. Veřejnost chce ukončit nadvládu evropského práva, získat zpět kontrolu nad naší ekonomikou, našimi hranicemi a naší demokracií. Jediná cesta, jak tohoto dosáhnout, je hlasovat pro vystoupení.“

Cameronovy požadavky, ať je v EU prosadí nebo ne, na tomto nic nezmění. Svůj boj o zásadní reformu EU už dopředu prohrál, protože žádnou skutečnou nenavrhuje.

David Bartas

Vyšlo na serveru Roklen24