Česká účast na válce v Afghánistánu

Česká účast na válce v Afghánistánu


V tomto textu, zabývajícího se tématem české účasti na válce v Afghánistánu, obhajuji souhlasné stanovisko. To znamená zapojení se do protiteroristické operace Trvalá svoboda a zároveň do mise ISAF. Chápu to jako logický důsledek závazků České republiky vůči Severoatlantické Alianci. Ta byla 12. září 2001 nucena poprvé v historii aktivovat článek 5 Washingtonské smlouvy a deklarovat útok z předešlého dne jako útok na celou Alianci. Teroristické útoky z 11. září bývají často interpretovány jako útok na sdílené hodnoty západní civilizace.

Z těchto důvodů vidím dva hlavní argumenty pro zapojení ČR do války v Afghánistánu a války proti terorismu v širším smyslu. První formální, vyplývající z našich závazků v rámci NATO. Druhý neformální, mohl by být nazván morální. Ten znamená postavení se za hodnoty západní civilizace a připojení se do boje proti našim společným nepřátelům, kteří našim hodnotám vyhlásili válku. Právě tento argument chápe mnohem širší okruh států, než jen státy NATO, a proto se do operací zapojily. Žádné pochybnosti nemohou být ani o souladu operací s mezinárodním právem. Probíhají na základě rezolucí OSN.

Pro Českou republiku se jedná o unikátní možnost, v dosavadním krátkém období jejího suverénního působení na mezinárodní scéně, ukázat se v mezinárodním prostředí jako spolehlivý partner, který si je vědom vlastních závazků a který je ochotný v boji něco obětovat. Také se jedná o důležitý krok v pokračování nastolené zahraničněpolitické orientace a o její faktické potvrzení. Chceme-li udržovat silnou vazbu na USA, musíme pro to tedy i něco konat. Česká republika není v pozici, aby mohla zpochybňovat závěry vyvozené Spojenými státy, Aliancí i OSN. Radikální nábožensko-politické fundamentalistické hnutí Tálibán, které vládlo v Afghánistánu, je viněno z podpory terorismu. Na jeho území se měly nacházet výcvikové tábory teroristické sítě Al-Káida. Dále byl Tálibán obviňován z podpory a ideového souznění s Usámou bin Ládinem, který je považován za mozek teroristické operace z 11. září a zároveň je označován za vůdce Al-Káidy. Svrhnout tento nedemokratický režim, který podporuje terorismus, musí být naším prvořadým cílem. Samozřejmě následným cílem musí být i obnova země a nastolení a podpora demokratické vlády v Afghánistánu.

Po odstranění Tálibánu se bude moci svět cítit zase o něco bezpečněji. Rozhodně tím ale boj proti terorismu nekončí. Ten skončí možná až s rozprášením celé organizace Al-Káidy. Přestože se Česká republika může cítit v poklidném regionu střední Evropy bezpečně, nemůžeme brát boj s terorismem na lehkou váhu. Především proto, že tento terorismus cílí na náš civilizační okruh. Pokud bychom nevěnováním mu patřičné pozornosti dopustili jeho rozmach, můžeme být později jedním z jeho cílů i my. Proto se musíme jasně postavit po bok našich aliančních partnerů a účastnit se mise v Afghánistánu. Neúčastí bychom popřeli dosavadní směřování České republiky. Ochladly by naše vztahy nejen s USA. Staly bychom se nečitelným partnerem, se kterým nebude nikdo seriózně jednat. Naše i tak marginální pozice v mezinárodním systému by se prohloubila a ještě navíc bychom se dostali do izolace. To není v zájmu českých občanů.