Alianční systém protiraketové obrany bojiště (NATO ALTBMD) - vývoj, struktura a užití

Alianční systém protiraketové obrany bojiště (NATO ALTBMD) – vývoj, struktura a užití


Úvod:

Předmětem zkoumání této seminární práce bude v současnosti budovaný systém protiraketové obrany (MD) Severoatlantické aliance. Vybral jsem si toto téma především pro jeho aktuálnost, přesah do budoucnosti a jednoznačně i význam pro Českou republiku a její bezpečnost. ČR je součástí NATO a také díky naší poloze ve Střední Evropě se nás jakékoliv snahy o budování Alianční MD v Evropě bezprostředně týkají. Tento význam se ještě zvýšil po summitu v Lisabonu v roce 2010[1], kde bylo dohodnuto, že se Alianční projekt Aktivní vrstvené protiraketové obrany bojiště (Active Layered Theater Ballistic Missile Defence – ALTBMD), původně se věnující pouze obraně bojiště, rozšíří i na obranu teritoria a obyvatelstva zemí Aliance. I ve své práci se tedy budu zabývat tímto projektem v celé jeho nynější šíři, ne jen obranou bojiště.

Krátce se na začátku práce pokusím představit obecné charakteristiky protiraketové obrany, případně jejích typů. Má snaha by měla vést k vyjasnění pojmů a pochopení rozdílů mezi TMD (theatre missile defence – protiraketová obrana bojiště) a celoplošné MD, chránící určené obyvatelstvo a teritorium.

Pro ucelený popis vývoje amerického a evropského přemýšlení o protiraketové obraně, není v tomto textu prostor. Nastíním tedy jen situaci, v jaké se NATO nacházelo po konci studené války, představím milníky ve vývoji Alianční MD a budu se zabývat konkrétním vývojem projektu NATO ALTBMD.

Další část tohoto textu bude tvořit popis jednotlivých prvků a jejich užití v rámci ALTBMD. Bohužel rozsah této práce nedovoluje zhodnocení dopadů, které budovaný systém protiraketové obrany bude mít na mezinárodní systém a na vztahy mezi Aliancí a okolními státy.

Tímto bych měl naplnit všechny vytyčené cíle práce, kterými jsou představení programu NATO ALTBMD, jeho vývoje, struktury a užití. Zřejmě vzhledem k aktuálnosti tématu není tato problematika příliš zpracovaná, a tak budu čerpat převážně z internetových zdrojů.

 

 

 

Konceptualizace MD, její typologie a zařazení NATO ALTBMD

Na začátek si zkusme triviálně rozebrat pojem protiraketová obrana. Obecně se tedy jedná o nějaký prostředek obrany proti raketovému útoku. Budování MD lze chápat jako reakci na tento typ hrozby, bez níž by její existence postrádala smysl. Státy vede k budování MD skutečnost, že jiné státy či nestátní aktéři (třeba teroristické organizace) disponují balistickými raketami. Případné nebezpečí plynoucí z takového útoku je ještě znásobeno existencí zbraní hromadného ničení (ZHN).

Smyslem protiraketové obrany je včas odhalit odpálení nepřátelské balistické rakety, zaměřit její dráhu a vypálením antirakety (interceptoru) zničit útočící balistickou raketu před tím, než zasáhne cíl.[2] Nejčastěji využívaná je technologie hit-to-kill, která byla vyvinuta v 80tých letech v USA. Interceptor této kategorie je schopný zneškodnit nepřátelskou raketu pouhou kynetickou energií vyvinutou srážkou s ní.[3]

Situaci z hlediska obránce komplikuje fakt, že balistických raket je mnoho typů. Mají různé dráhy, dolety a velikosti a mohou nést různé typy ZHN, nebo konvenční hlavice. Tomuto musí být MD přizpůsobená. Je žádoucí, aby ji tvořilo více zbraňových systémů, které se budou vzájemně doplňovat, budou schopné ničit příchozí rakety v různých fázích letu a různých výškách, případně různým způsobem. Tomuto se říká vrstvená obrana, protože jednotlivé obranné prostředky fungují v odlišných vrstvách. Obvykle se rozlišuje nižší vrstva a vyšší vrstva (třeba u ALTBMD).

Krom zbraňových systémů tvoří MD především: senzory určené k detekci nepřátelské střely a sledování její trajektorie, ty zahrnují satelity na orbitě a pozemní a námořní radary, dalším podstatným prvkem jsou komunikační a řídící centra, která propojují všechny ostatní komponenty a v reálném čase sdílí a vyhodnocují informace.[4]

Lze rozlišovat dva typy protiraketových obran, podle toho co a v jakém rozsahu mají chránit. Jedním z nich je TMD, jejímž určením je obrana bojiště. K tomuto cíli původně směřovalo i NATO ve svém programu ALTBMD. U tohoto typu se předpokládá schopnost chránit dislokovaná vojska při jeho operacích převážně mimo vlastní území. Důležitým aspektem pro tento typ obrany je mobilita jednotek a schopnost nasazení v zahraničích misích.[5] Druhým typem je celoplošná MD schopná chránit vlastní teritorium a obyvatelstvo. Program NATO ALTBMD byl po summitu v Lisabonu v roce 2010 rozšířen tak, aby byl schopen propojit obě tyto schopnosti. Systém by měl poskytovat plnou obranu proti taktickým balistickým raketám s dostřelem až 3000 kilometrů, jak na území států NATO, tak nasazený na bojišti.[6]

 

Vývoj programu NATO ALTBMD a historie jeho vzniku

S koncem studené války vstoupila Severoatlantická aliance do nové éry, ve které neměla přesně určeného protivníka. O toho přišla po rozpadu Sovětského svazu a celého východního bloku. Rozpad bipolárního světa s sebou přinesl úplně nové bezpečnostní prostředí, kterému se bylo třeba nějakým způsobem přizpůsobit, odhalit nové hrozby a stanovit strategii, jak si s nimi poradit. Strategie byla stanovena poměrně rychle, již v listopadu 1991 v Římě. Koncepce upozorňovala na fundamentální změnu hrozeb, jimž byla Aliance vystavena. Hrozby byly méně vypočitatelné a předvídatelné. Za největší problém byla označena proliferace ZHN (zbraní hromadného ničení) a balistických raket. Jako rizikové regiony byly v tomto kontextu zmíněny Blízký východ a Jižní středomoří (severní Afrika), odkud by země Aliance mohly být ohrožené.[7]

Důležitým milníkem v debatě o protiraketové obraně uvnitř Aliance se stal 50. výroční summit NATO v dubnu 1999 ve Washingtonu. Tam byly opět zdůrazněny hrozby proliferace ZHN, ale také nebezpečí proliferace materiálů či technologií nutných k jejich výrobě. Výsledný text strategické koncepce vzniklé na tomto summitu vyzval Alianci k větší aktivitě a k práci na budování protiraketové obrany.[8] Praktickým vyústěním bylo roku 2001 spuštění dvou paralelních studií proveditelnosti vybudování budoucí Alianční TMD, což lze označit za první krůček v projektu ALTBMD.[9]

V listopadu roku 2002 se konal summit NATO v Praze. Vzhledem k rostoucím hrozbám možného raketového útoku se představitelé dohodli na prozkoumání možnosti vybudování celoplošné teritoriální protiraketové obrany. Na základě těchto úvah byla iniciovaná Studie proveditelnosti protiraketové obrany NATO (NATO Missile Defence feasibility study).[10]

Provedená studiu konstatovala, že ničení mezikontinentálních raket je problematické a v podstatě doporučovala evropským státům tuto záležitost přenechat USA, které mají více zkušeností i ochoty k tomu, projekt realizovat. V souladu se studiemi spuštěnými již v roce 2001 se měly i podle této studie evropské státy zaměřit na obranu proti raketám krátkého a středního doletu, využitelné především pro obranu bojiště.[11]

Na summitu v Istanbulu roku 2004 se vyjednavači dohodli, že by se měly plány o vybudování protiraketové obrany bojiště rapidně urychlit.[12] Tyto hlasy byly vyslyšeny již v roce 2005, kdy byla založena programová kancelář k projektu NATO ALTBMD, který byl ve stejném roce schválen.[13] Jednotlivé země Aliance samozřejmě určitými obrannými kapacitami již disponovali. Hlavním úkolem tohoto programu bylo vylepšit, otestovat
a integrovat alianční systémy řízení a kontroly a vytvořit efektivní komunikační sítě k snadnému sdílení informací mezi jednotlivými národními protiraketovými systémy, jak v reálném čase (v případě útoku), tak v případě nutnosti plánování. Cílem bylo vybudovat systém schopný obrany proti jakémukoliv útoku balistickými raketami s dostřelem do 3000 km, jak na území NATO, tak na případných bojištích mimo toto území.[14]

Program ALTBMD nepočítá s dosažením tohoto cíle naráz. Celý program je rozčleněn do několika dílčích fází. V první fázi se jednalo o získání tzv. Interim Capability (prozatímní schopnosti), která je tvořena dvěma kroky. Prvním je získávání peněz potřebných pro další pokračování výzkumu a pro financování dalších kroků. Druhým krokem je integrace jednotlivých národních prvků a jednotek protiraketových obran.[15] Právě v této fázi se nacházíme nyní. V listopadu 2011 byl proveden úspěšný test vedený Němci ve spolupráci s USA na Krétě. Vyzkoušelo se reálné zneškodnění balistických raket a propojení systému sdílení dat.[16]

Další fází je získání tzv. Capability 1 IOC (Initial Operational Capability – Počáteční operační schopnost). V této fázi již mají být nasazeny a integrovány prvky tzv. nižší vrstvy.[17] Této schopnosti bychom měli podle programové kanceláře dosáhnout v roce 2014.[18] Poslední fází má být získání Capability 2 FOC (Full Operational Capability – Plná operační schopnost). Tou dobou by měly být připraveny a integrovány i prvky tzv. vyšší vrstvy.[19] Toho by se mohlo podařit dosáhnout na přelomu let 2015/2016.[20]

Mezitím co již běžel program ALTBMD nový prezident USA Barack Obama přehodnotil původní Bushovy plány budování protiraketové obrany ve Střední Evropě (v ČR a Polsku) a v roce 2009 vyhlásil PAA (Phase Adaptive Approach), namířený směrem k evropskému protiraketovému systému. Podobně jako ALTBMD i tento program zahrnuje několik fází. Počítá s postupným vývojem a rozmístění vylepšených zbraňových systémů v Evropě, počínaje rokem 2011 a konče rokem 2020. Jedná se o modifikace střel SM-3, které využívá námořní systém AEGIS a počítá se s využitím i v pozemních variantách.[21]

Poslední velmi významnou událostí byl summit v roce 2010 v Lisabonu. Dohodlo se na něm, že se program ALTBMD rozšíří i na ochranu teritoria a obyvatelstva. Cílem se tedy stala celoplošná MD. Využít se mělo komunikační, řídící a kontrolní zázemí, již budované v rámci ALTBMD od roku 2005. Toto zázemí se mělo stát páteří budoucího systému celoplošné obrany, ke které ještě díky PAA připojí USA svoje prvky a všechny se dohromady spojí v projektu NATO ALTBMD, který oba budované systémy, obranu bojiště i teritoria, zaštiťuje.[22]

 

Struktura NATO ALTBMD

Zde budou rozebrány jednotlivé prvky ALTBMD: systémy řízení a komunikace, senzory a především zbraňové systémy rozdělené do nižší a vyšší vrstvy.

 

A. Systémy řízení a komunikace

Toto je jediná část ALTBMD kompletně spadající pod společné struktury NATO. Účelem je propojit všechny prvky systému komunikační sítí a koordinovat je. Dle úrovně řízení lze tyto komponenty rozdělit na taktické (krátkodobé), operační (střednědobé) a strategické (dlouhodobé). Mezi taktické patří tzv. ACCS (Air Command and Control System), mezi operační a strategické patří NGCS (Nato General Communications System)
a Bi-SC AIS (Bi-Strategic Command Automated Information System).[23]

 

B. Senzory

Jejich úkolem je monitoring vzdušného prostoru. Mají včas varovat před nepřátelským útokem, aby mohla být přijata protiopatření, musí být nadále sledována trajektorie nepřátelské střely a vypočítána ideální pozice, ve které půjde raketu sestřelit. V NATO ALTBMD se používají senzory pozemní, vesmírné, mořské a letecké.[24]

Mezi pozemní patří: francouzský M3R, americký AN/TPY-2 (ten hraje vitální roli, umí zachytit balistickou střelu rychle po startu a precizně sledovat její trajektorii, používá se i pro systém THAAD[25]), polský FADR/DADR a italský TPS 77.[26]

Mořské jsou tvořeny americkým Aegis BMD (který je zároveň i protiraketovým zbraňovým systémem), italským Horizon, nizozemským ADCF, německým F- 124 a španělským F-105. Jedná se o fregaty vybavené protileteckou obranou a senzory.

Letecké tvoří jen německý Abirs (Airborne Infraed Sensor), který poskytuje podpůrné informace pozemním systémům.

Vesmírné jsou tvořeny americkými systémy SBIRS (Space Based Infrared System)
a STSS (Space Tracking and Surveillance System).[27] Tyto systémy mohou hrát kritickou roli při zefektivnění procesu sledování balistických raket, také mají nejlepší šanci zachytit odpálení a sledovat raketu již od tohoto okamžiku.[28]

 

C. Zbraňové systémy nižší vrstvy

Dominantními systémy v této kategorii mají být Patriot PAC-3, SAMP/T (Surface-Air Moyenne Portee/Terrestre) a MEADS (Medium-range Extended Air Defence System).

Na projektu MEADS v současnosti intenzivně spolupracují v rámci NATO USA s Itálií a Německem. Spojené státy financují 58%, Německo 25% a Itálie 17%. MEADS je mobilní systém protiletecké a protiraketové obrany, využívající hit-to-kill technologii střel PAC-3 MSE. Právě systémy typu Patriot by měl doplnit či nahradit i v rámci projektu NATO ALTBMD už v roce 2012, v tomto roce začne podstupovat poslední fázi testování. Měl by se tak stát klíčovým článkem celého systému. Testy jeho interoperability s NATO ACCS ze srpna 2010 dopadly úspěšně.[29] Navíc je schopen poskytovat ochranu v rozsahu 360° proti taktickým balistickým raketám s dosahem do 1000 km, letounům, nejmodernějším střelám
s plochou dráhou letu, a i proti bezpilotním prostředkům.[30]

Patriot PAC-3, americký systém využívající technologii ERINT, byl v roce 1994 prvním interceptorem, který plně zvládl technologii hit-to-kill. Jeho určením je likvidace střel krátkého a středního doletu, používaný proti střelám v klesající fázi letu.[31] Pro zvýšení ničivého efektu při boji s letouny nebo střelami s plochou dráhou letu lze využít krom kinetické energie i trhavinu.

Francouzsko-italský projekt SAMP/T je určený pro ochranu před masivním útokem letounů, střelám s plochou dráhou letu a některým typům balistických střel. Využívá vertikálně vypouštěné střely ASTER 30 schopné dosáhnout rychlosti až 1400 m/s.[32]

 

D. Zbraňové systémy vyšší vrstvy

Ve vyšší vrstvě budou působit dva systémy americké výroby, THAAD (Terminal High Altitude Area Defense) a Aegis BMD.[33]

Určením THAAD je likvidovat své cíle ve vysokých výškách. Umí ničit útočné střely uvnitř i vně atmosféry, během finální fáze letu. Používá hit-to-kill technologii. Může být rychle po vystřelení znovu nabit. Je vysoce mobilní a používá i vlastní radar (AN/TPY-2). Může být rychle vysazen kdekoliv na světě.[34]

Aegis BMD využívá také hit-to-kill, ale je narozdíl od THAAD namířena proti střelám ve střední fázi letu. Je postaven na modifikacích rakety SM-3 a v současnosti funguje v námořní verzi systému Aegis.[35] Střela byla produkována od roku 2004, ale svůj vývoj navázala již na starší projekt LEAP (Lightweight Exo-atmospheric projectile). Je schopná obrany proti balistickým střelám krátkých až středních vzdáleností v jejich střední fázi letu. Designována byla k likvidaci příchozích raket vně zemské atmosféry, za pomoci své kynetické hlavice.[36] V rámci projektu PAA se ovšem chystají i pozemní verze rozmisťované v Evropě a nejlepší model by v roce 2020 měl být schopen ničit i střely ICBMs.[37]

 

 

Závěr:

Plně vybudovaný systém NATO ALTBMD bude schopný chránit, jak obyvatele spojenců, tak jejich teritorium. Zároveň bude Aliance mít k dispozici velmi mobilní jednotky schopné se rychle přesouvat, bránit určené bojiště a chránit tak alianční vojáky na zahraničních misích. K tomuto multifunkčnímu využití byla většina zbraňových systémů budována.

Cíl, který si stanovil summit v Lisabonu, tedy vybudování celoplošné MD se podle mého názoru, především i díky aktivnímu přístupu USA a jejich PAA, daří plnit. Přestože jde zatím o pozvolné kroky a vše je naplánováno na mnoho let, již jsou vidět dílčí úspěchy v tom, že se daří plnit plány a úspěšně bylo dosaženo fáze „prozatímní schopnosti“.

Ještě však podle mého názoru není uspokojivě vyřešena problematika obrany proti ICBMs, která by teoreticky mohla být hotová v roce 2020, ale to je poměrně vzdálená budoucnost a není jasné, jak dopadne další testování.

Věřím, že se mi povedlo naplnit všechny cíle, které tato práce měla. V příštích zpracováních tohoto tématu bych se rád zaměřil na dopady, které budovaná protiraketová obrana bude mít na mezinárodní systém a na vztahy s aktéry mimo NATO.



[1] NATO: Active Engagement, Modern Defence. 2010.

[2] Protiraketová obrana. Co je protiraketova obrana.

[3] Missile defense agency. History Resources (History of U.S. Missile Defense Efforts 1945-Present).

[4] BURŠOVÁ, Irena. Vývoj a další perspektivy protiraketové obrany NATO. Brno, 2009. s. 9.

[5] Tamtéž, s. 10

[6] Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence Programme Office: ALTBMD.

[7] NATO: The Alliance’s New Strategic Concept. 1991.

[8] NATO: The Alliance’s Strategic Concept. 1999.

[9] NATO: Missile defence.

[10]BURŠOVÁ, Irena. s. 21

[11] Visinger, L.: ALTBMD: Evropský pilíř protiraketové obrany. 2008.

[12] NATO: Missile defence.

[13] Tamtéž.

[14] Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence Programme Office: ALTBMD.

[15] Čeněk, J.: ALTBMD – protiraketová obrana Severoatlantické aliance. Onwar.eu, 2011.

[16] Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence Programme Office: Where we are.

[17] Čeněk, J.: ALTBMD – protiraketová obrana Severoatlantické aliance. Onwar.eu, 2011.

[18] Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence Programme Office: Where we headed.

[19] Čeněk, J.: ALTBMD – protiraketová obrana Severoatlantické aliance. Onwar.eu, 2011.

[20] Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence Programme Office: Where we headed.

[21]Missile defence agency:  The Phase Adaptive approach.

[22] NATO: Missile defence.

[23] Čeněk, J.: ALTBMD – protiraketová obrana Severoatlantické aliance. Onwar.eu, 2011.

[24] Čeněk, J.: ALTBMD – protiraketová obrana Severoatlantické aliance. Onwar.eu, 2011.

[25] Missile defense agency: Army Navy / Transportable Radar Surveillance (AN/TPY-2).

[26] Čeněk, J.: ALTBMD – protiraketová obrana Severoatlantické aliance. Onwar.eu, 2011.

[27] Tamtéž.

[28] Aerospace: The Missile Defense Agency’s Space Tracking and Surveillance System. 2008.

[29]Lockheed Martin: MEADS demonstrates Interoperability With NATO Air Command and Control System in Joint Test. 2010.

[30] Zdobinský, M.: Co je protiraketová obrana?.

[31] Missile defense agency: History Resources. (History of U.S. Missile Defense Efforts 1945-Present).

[32] Zdobinský, M.: Co je protiraketová obrana?.

[33] Čeněk, J.: ALTBMD – protiraketová obrana Severoatlantické aliance. Onwar.eu, 2011.

[34] Missile defense agency: Terminal High Altitude Area Defense. (THAAD).

[35] Čeněk, J.: ALTBMD – protiraketová obrana Severoatlantické aliance. Onwar.eu, 2011.

[36] Global Security: RIM-161 SM-3 (AEGIS Ballistic Missile Defense).

[37] Missile defense agency:The Phase Adaptive approach. 2009.

 

Použité zdroje:
Všechny online texty a byly použity nebo zkontrolovány 18.12. 2011.

Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence Programme Office: ALTBMD. Dostupné z: http://www.tmd.nato.int/

Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence Programme Office: Where we are. Dostupné z: http://www.tmd.nato.int/where_are.html

Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence Programme Office: Where we headed. Online text.Dostupné z: http://www.tmd.nato.int/going.html

Aerospace: The Missile Defense Agency’s Space Tracking and Surveillance System. 2008. Dostupné z: http://www.aero.org/publications/crosslink/spring2008/03.html

BURŠOVÁ, Irena. Vývoj a další perspektivy protiraketové obrany NATO. Brno, 2009. s. 17-18. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.

Čeněk, J.: ALTBMD – protiraketová obrana Severoatlantické aliance. Onwar.eu, 2011. Dostupné z: http://www.onwar.eu/2011/04/02/altbmd-protiraketova-obrana-severoatlanticke-aliance/

Global Security: RIM-161 SM-3 (AEGIS Ballistic Missile Defense). Dostupné z:
http://www.globalsecurity.org/space/systems/sm3.htm

Lockheed Martin: MEADS demonstrates Interoperability With NATO Air Command and Control System in Joint Test. Dostupné z: http://www.lockheedmartin.com/news/press_releases/2010/MFC_092710_MEADSDemonstrates.html

Missile defense agency:The Phase Adaptive approach. 2009. Dostupné z:
http://www.mda.mil/system/paa.html

Missile defense agency: History Resources. (History of U.S. Missile Defense Efforts 1945-Present). Dostupné z: http://www.mda.mil/news/history_resources.html

Missile defense agency: Army Navy / Transportable Radar Surveillance (AN/TPY-2). Dostupné z: http://www.mda.mil/global/documents/pdf/an_tpy2.pdf

Missile defense agency: Terminal High Altitude Area Defense. (THAAD). Dostupné z:
http://www.mda.mil/system/thaad.html

NATO: The Alliance’s  Strategic Concept. 1991. Dostupné z: http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_23847.htm

NATO: The Alliance’s  Strategic Concept. 1999. Dostupné z: http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_27433.htm

NATO: Active Engagement, Modern Defence. 2010. Dostupné z:
http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_68580.htm

NATO: Missile Defence. Dostupné z:
http://www.nato.int/cps/en/natolive/topics_49635.htm

Protiraketova obrana: Co je to protiraketova obrana. Dostupne z:
http://protiraketovaobrana.cz/co-je#1!.

Visinger, L.: ALTBMD: Evropský pilíř protiraketové obrany. 2008. Dostupné z: http://www.natoaktual.cz/nato-zacalo-budovat-protiraketovou-obranu-f29-/na_zpravy.aspx?c=A061128_140700_na_zpravy_m02

Zdobinský, M.: Co je protiraketová obrana?. Dostupné z:

http://www.mocr.army.cz/images/id_8001_9000/8756/4-5.pdf